Noček, Křupíček, Brambůrka, Laděnka a Lindička, Lukášek, Maruška, Michálek a Mireček. Jmena, která nám všem pozorkočkovým tetám nikdy nevymizí z paměti. Ti všichni podlehli zákeřné panleukopenii. Zbyla nám jen bezmoc a pláč. Vlastně ne, zbyla už jen bezmoc, plakat už nemáme co. Slzy došly. Posledních 14 dni nám vzalo radost a energii. A přes to všechno musíme jít dál. A jeden z důvodu proč to tak je, jste i Vy. Vy všichni kterým osud našich koček není lhostejný. Vy, kteří i když nemáte nazbyt, pošlete příspěvek na účet, přivezete škrabadla, ručníky, pelíšky i deky, desinfekce. Dáte nám misky, půjčíte nám ozonovač a darujete lampy na čistění vzduchu. Velkou podporou je nám i paní Alice Opppová a její nadace Alice kočkám. Platí nám velké desetitisicové faktury. Vlejete nám novou krev do žil, a znovu nás postavíte na nohy. Je to pro nás opravdu hodně důležité, Vaše podpora a empatie.
Děkujeme Vám z celého srdce!

Zavřete oči …. odcházím
Dnes dopoledne odešel za Duhový most Kristiánek. Stařičký, milovaný a s láskou opatrovaný. Už je dobře chlapečku, my to víme a přesto máme v očích slzy a srdce plná smutku. Zapalujeme ti na cestu svíčku a tetě Milušce, která o Tebe nejvíc a s takovou láskou pečovala, rozsviť večer hvězdičku, ať ví, že už je ti fajn.

Poslední dny, možná měsíce se toho u nás děje tolik, že to ani nestíháme psát. Přijaly jsme Lociku, starou kočičku, podvyživenou, anemickou, s průjmem a vyhřezlým konečníkem. Anémii i střevní potíže jsme celkem zažehnaly. Locika, ale po záchodku, kde udělá předpisové hovínko, bohužel ještě nechává řídkou stolici. Čekáme na vyšetření stolice. Ale spíše si myslíme, že to bude problém stálý. Locinka je, ale strašně milá, mazlivá a hodná. Hrozně ráda papá a moc ráda se mazlí. Víme, také, že už u nás Locika asi zůstane. Ale nám to neva, máme ji rády. Chtěly jsme Vás poprosit, jednorázové podložky u nás mizí závratnou rychlostí. Kdyby Vám náhodou nějaké doma ležely a neměly jste pro ně využití budeme za ně rády. Omlouváme se za fotky, ale tohle je realita ráno i večer. Děkujeme !!!

Přátelé, kamarádi a je to tady zase! Jdeme do toho!
BĚHEJME A POMÁHEJME UTULKŮM spustilo včera další celorepublikovou sbírku DEN zvířat!
Do konce roku můžete přispívat na Donio. Akce běží zde https://www.donio.cz/den-zvirat-2023 a QR platbou na sbírkový účet. Sbírky se Účastní 101 útulků z celé České republiky. A naše Pozor kočka! je jedním z nich.
Sbírku každoročně podpoří známe tváře z řad herců a zpěváku. Ale celé to bude především o Vás, kteří milujete zvířata. Kočičí spolky praskají ve švech, léčba nemocí je nákladná a zájem o kočičky minimální.
Více informací i na webu https://www.denzvirat.cz/. Velmi nám pomůžete sdílením tohoto příspěvku.
Děkujeme a hurá do toho.

16.září jsme se účastnily s naším krámkem Slavností Levého a Pravého břehu Vltavy. Vyvedlo se snad úplně všechno od krásného počasí, dobré nálady až po báječné návštěvníky našeho stánku. Děkujeme městu Klecany za pozvání, my jsme si to užily a moc se těšíme na příští rok. A kdo jste letos zaváhal, příští rok neváhejte, bylo to fakt super.
Fotky z akce na :https://www.rajce.idnes.cz/pozkoc/album/slavnosti-leveho-a-praveho-brehu-2023

Konec zvonec a my moc dekujeme za všechny dárky a korunky do mističek. Děkujeme i organizátorům protože jako vždy to bylo perfektní.

Již tradiční největší kočičí charitativní sbírka Kočičí přání (kociciprani.cz) odstartovala svoje letošní jarní kolo. Jednoduše a transparentně můžete přispět na provoz kterékoliv z více než tisíce koček z útulků po celé republice. I našim svěřencům můžete splnit přání nebo třeba jen “nasypat do misky” pár korun. Za každý dar jsme rádi a vděční.
https://www.kociciprani.cz/kocky

V pátek 21.4.2023 byl v obci nedaleko Českého Brodu nalezen mladý polodlouhosrstý mouratý nekastrovaný kocour. Zřejmě byl po srážce s autem nebo jiném úrazu, byl zmatený a špatně chodil. Na veterinární klinice v Tuchorazi byl ošetřen a předán do péče našeho spolku do depozita v Českém Brodě. Zdravotně se zotavuje, není v nebezpečí života, ale není moc důvěřivý a nejspíš ho ještě něco bolí. Prosíme o sdílení, pokud kocourek někomu chybí, rádi poskytneme další informace, případně kocoura majiteli vrátíme: tel. 775275762 nebo email: kamila.hanesova@gmail.com

Valda už bydlí.
Někdy i kočky potká smůla. Hledáme domov nebo dočasku pro britského kocourka Valdu. Po smrti majitelky je Valda smutný a často zvrací. Už je po veterině, paní doktorka Valdu pečlivě prohlédla a všimla si, že hodně líná. Dostal injekci proti zvracení a pastu Bezopet. Paní doktorka zmínila, že to zvracení může být i ze stresu. Valdík je britská modrá, je mu už 13 roků, ale kromě blinkání problémy nemá. Potřeboval by klidný domov a hodně lásky a péče. Hledáme naléhavě někoho, kdo by mu poskytl domov nebo alespoň dočasku. Volejte na telefon 603 800 338. Valdík není v péči našeho spolku jen se snažíme pomoci.

Ne nemusíme i když bychom to udělaly rády.
Strašné nerada píšu zoufalé příspěvky, ale teď už to fakt udělat musím.
Naše zoufalost totiž dostupuje vrcholu.

Bohužel musím vyhlásit STOPSTAV pro všechna naše depozita. Nevolejte, nepište neproste. Je nám to líto, ale už to nejde.
Dochází nám už nejen finance, ale i síly, nervy, dobrá vůle. Místa a dobrá nálada už došla.
Každý den nám volá desítky lidí o umístění koček, koťat. Skoro všechny telefonáty jsou postavené na a teď mi promiňte, ale na takovém úplně malém vydírání. Citovém vydírání.
,,Vy je vzít nemůžete? Ale já je domu vzít taky nemůžu. Tak to tam umřou.
Když je nevezmete, tak je tam musím vrátit a dopadnou blbě.
A to je jako necháte fakt umřít? Já je rozhodně kojit nemůžu, chodím do práce.
Tak to je u tý cesty něco sežere nebo zmrznou.
Vždy je to jedna kočka, to jí fakt nemáte kam dát jo?“
Vrcholem těchto vět je pro mě tato věta:
,, Tak snad jste útulek, musíte se o ně postarat ne? „

Tak takhle ne. My chodíme také do práce, máme rodiny a do toho máme plná depozita, máme zodpovědnost za zvířata, která jsme už přijaly. Musíme je něčím krmit, musíme je ošetřovat, musí mít čisté stelivo. Musí se taky mazlit a chovat.
Myslíte si, že na ty Vaše koťata, co jsme nemohly přijmout nemyslíme? Že si neříkáme, co s nimi bude? Že se nesnažíme něco vymyslet? Že se nesnažíme pomoct?
Každá jedna přijatá kočka nás stojí čas, peníze a nervy. Ale nemůžeme zachránit všechny kočky světa.
Poslední měsíce máme jak se, tak říká, ,,pořád něco“.  
Prošly jsme panleukopenií, teď bojujeme s plísní.
Do toho podzimní rýmičky, virózky střevní i horních cest dýchacích.  
Do toho rekonstruujeme novou unimobuňku, ani nebyl čas dát zprávu na Fc. Maringotka dosloužila, zakoupily jsme novu unimobuňku a je potřeba ji zrekonstruovat a zařídit.
Kočky z maringotky jsou v provizorních prostorách. Není to lehká situace.
Do toho odchyty, kastrace, krmná místa, ……..
Nechceme si stěžovat, ani psát zoufalé příspěvky, vím že ti lidé, kterých se to týká si to tady možná ani nepřečtou.
Vím že tady máme Vás, kteří nás podporujete a třeba nás máte i trochu ? rádi a pomáháte nám všemi způsoby.
Ale dneska to prostě muselo po raním telefonátu ven.