Rubrika: marodka

Fouse chodila krmit jedna rodina s dvěma dětmi. Začal k nim chodit před pár měsíci a z vyhublého, špinavého kocoura udělali zas krasavce. Nedávno se ale asi 3 dny neukázal a pak ho našli děti špinavého, nemohl skoro chodit a obě přední tlapky měl zacuchané a s ranami, takže ho hned odvezli na veterinu. Fousek měl rány na obou předních tlapkách (původně nejspíš od pokousání jiným zvířetem), ale jak už nebyly čerstvé, byla velká část kůže nekrotická, kůže byla úplně odloučená od podkoží, všechny rány špinavé. Fous je nyní na antibioticích a lécích proti bolesti, tlapky se musí převazovat a čekáme, až se stav ran zlepší natolik, že bude možná transplantace kůže. Na pravé tlapce měl uhnilou kůži na prstech, doufáme, že nebude nutná amputace.

Valentýnka k nám přišla na Valentýna. Třikrát prokouslý krk, krvavá tlamka, hubeňour. A ke všem těmto bonusům plašánek a syčák. Zatím se bojí a tak se s námi nechce kamarádit. Ale myslíme si , že si zvykne. Je z odchytu v Bajkalské ulici a vracet se nám jí už nechce. Až se trochu uklidní, přibere a zahojí se jí rány a krček zaroste hedvábnou srstí ještě se o ní páníčkové poperou.

Elie, droboučká, příšerně mazlivá, příšerně nastydlá. Taková k nám přišla, myslely jsme si , že nám umře. Ale na to jak je prťavá a hubená je to veliká bojovnice.
Pravá želva. Elie se léčí už skoro měsíc z velkého zánětu dutin. Měla zahnisané ucho, velkou rýmu a zhnisané oči. Má nasazena už druhá antibiotika a zlepšuje se velmi pomalu.
Ale je statečná a velmi milá. V karanténním boxu se jí samozřejmě nelíbí, nejraději by se mazlila, mazlila a mazlila. Ale to si musí počkat Zdraví je přednější.

Kristiánek teď trochu marodí se zoubky a s virózou. Bere antibiotika a až bude trochu více v kondici, ještě podstoupí revizi ústí dutiny a zubů.
Zavřete oči odcházím…. tak tedy náš Kristián neodchází zatím, ale naopak rozšířil řady našich pozorkocourů.
Přitoulal se na krmné místo na Proseku, vypadl příšerně sešle, z tlamy mu kapaly sliny, kožich samý dred a cucek. A nechal se chytit a mazlit. Je pravda, že na ošetření na veterině měl svůj vyhraněný názor a pokusil se srovnat ordinaci se zemí, ale to bylo asi nedopatřením. Protože Kristián je starší, a rozvážný pán, mazlivý a přítulný. K vidění nebo rovnou k adopci je v depu Klecany. I nezávazné návštěvy našeho elegána vítány.

Já černá Babetka se moc snažím, abych byla mazlivá a přítulná. A u tety Katky mim to jde skvěle. Už si přijdu i sama pro pohlazení a dokonce už lezu na klín i cizákům, kteří k nám přijdou. Od miminka jsem byla nemocná, pořad rýma a nějaké virózy či co. Ale teď prý je čas, abych si už hledala svoje super bydlení. Tak hledám, ale zatím marně. Neva zatím zlobím se bráchou Šlapetkou.
Babetka je jedno z 12 koťat z odchytové lokality v Holešovicích. Je to pravděpodobně sestřička Šlapetky.
I ona se už dost dlouhou dobu léčí ze zánětu horních cest dýchacích, který bohužel měla většina holešovických koťat. Babetka je bojácnější a opatrnější, ale mazlí se ráda, jen nejprve neví jestli ano nebo ne. Je to kráska s dlouhýma nohama a krásnýma očima. Bohužel Babetka bude asi trpět chronickou rýmou. Ještě máme v plánu vyšetření a odběr krve a pak se uvidí.

Ahoj lidi, já jsem nemocný pan Fon Kirsten. Mám nějakou virózu, kašlu, mám rýmu a špatně se mi dýchalo. Dostávám takové kulaté, růžové placičky, prý prášky a světe div se po těch se mi ulevuje. A teta se zlobí, že prý málo jím. Ale už se zlepšuji.
Kirsten na tom byl velmi špatně, nejdříve jsme mely podezření na Fip, trocha vody na plicních, příšerné krevní testy, apatie a nechutenství. Fip se nepotvrdila. Kirsten je teď v léčení antibiotiky, dostal odčervení proti plicnivkám. Čeká ho znova rentgen a odběr krve. A pak se uvidí co dal. Kirsten je teď už veselý, hravý a žravý kocourek. Jen to dýchání ještě nic moc.

Jsem kocour urostlý a ztepilý jako smrk. Svalnaté tělo a mrštnost v každém pohybu. A jmenuju se MAZLÍK… to je děs. M.A.Z.L.Í.K. Nechápu, kdo tohle jméno (teto Jano) mohl dát mě panu KOCOUROVI. Kdybych se jmenoval Rambo nebo Stallone, tak to je jméno hodné kocoura. No, a aby to bylo fakt na pováženou, tak to ještě, abyste věděli, žádný mazlík nejsem. Lidi moc nemusím, jsem spíše obezřetnější. Teda, abych Vás zase nehoupal, teta Katka mě pomazlit může i trochu pochovat. Tý teda mazlíka udělám. Ale nikomu jinému ne. Zatím. Rád bych bydlel ve svém, to jo, ale když já tak nemám rád přesuny. Letos jsem hodně marodil, nejdřív močové cesty a pak zase zuby a dásně. Tety už jsou ze mě nějaké zoufalé. Nevím přesně co to je, ale jestli je to takovýto, jak dělá teta Katka:,, Ach jo co s tebou ty kluku, ach jo. „Tak to je děs. Snažím se uzdravit.