Vydáno: 29.1.2015
Publikováno v časopise 2/2015

S novým občanským zákoníkem, který vstoupil v účinnost před rokem, se změnil i status zvířete. Člověk nebo věc, nic jiného ve staré právní úpravě neexistovalo. Co nebylo člověkem, bylo věcí a naopak. Jenže zvíře je živý tvor, považovat ho za věc by bylo bezcitné a člověkem být logicky nemůže. Již rok proto platí, že zvíře není věc. Někdy se však na něj přesto musí pohlížet stejně, třeba kvůli tomu, aby šlo normálně prodat a fungovala ochrana jeho majitele.

Se zvířetem se právně nakládá jako s věcí pouze v rozsahu, který odpovídá jeho povaze živého tvora. Domácího mazlíčka nelze dát do zástavy ani ho nemůže zabavit exekutor. Pejska, který je na svém majiteli citově závislý, nemůže zabavit banka kvůli nezaplacenému dluhu. Jinak to však bude například u chovných zvířat. Nikdo exekutorům nezabrání, aby zadluženému farmáři zabavili třeba stádo krav. Jak je to ale se zodpovědností, náhradou škody, nákupem a prodejem nebo cenou zvířete?

.. číst dál .. “Právo : Ze života zvířat”

Ahoj, jsem kočka. A Ty, dvounohé velké stvoření, které vypadá a voní jinak než já, Ty jsi kdo?? Člověk? Aha… Ty jsi ten člověk, který se právě rozhoduje, že by mne chtěl pozvat do svého života? Prý tomu říkáte”pořídit si kočku” nebo”koupit si kotě”. Hm… No dobře, člověče, sice ještě nevíš, že spíš si já, kočka, pořizuji Tebe, ale na to časem přijdeš. A možná přijdeš časem i na jiné věci, které o mně ještě nevíš… a vědět bys měl, člověče. Než mne necháš, abych vstoupila do Tvého života a spokojeně se v něm uvelebila a začala blaženě vrnět, měl bys vědět, člověče, že:

.. číst dál .. “Dopis, psaný drápkem a srdcem kočičím …”

Kapacita karantény v českobrodském depozitu se díky vám zvyšuje!
Původní karanténa získala díky financím z Kočičího přání novou tvář. Ne, že by se místnost nafoukla, ale klecový rám, který ji rozděluje na dva oddělené karanténní boxy už je namontovaný. Ještě se dolaďují detaily a vybavení, ale základ máme hotový. Zadní, větší box obývají teď ještě 4 koťata – fyzici z Brnek (přes den ale už s námi pobíhají po dětském pokoji a všichni až na Pascala se už i nechají muchlat od dětí). 
Přední menší bude následujících pár týdnů sloužit na pokastrační péči pro kočky z Tuchorazského statku, kde pomáháme Editě z Tlapek Mochov s kastračním programem (víc o Tuchorazi na:https://www.facebook.com/edita.peskova.73/posts/908965902470782?pnref=story ahttps://www.facebook.com/edita.peskova.73/posts/908116602555712 ). Už tu máme od včerejška první tři “pacienty” z této lokality – dva zrzky a jednoho mourka se slepým jedním okem. Jejich moč je opravdu koncentrovaný kocouřinec (koťata z Brnek leží ve své části místnosti břichem nahoru se zacpanými čumáky;) ), příští týden půjdou pod kudlu a pak se uvidí, co dál s nimi.

Z klecového rámu mám osobně ohromnou radost, je to vlastně první větší věc speciálně pro kočky, kterou tenhle dům “utrpěl”, a kterou já za 8 let kočkování pořídila. Díky všem, kteří jste nám na něj přispěli. Slibujeme, že bude sloužit svému účelu, snad dlouhou řadu let.

Veselého silvestra, a do nového roku splnění všech přání a hlavně zdraví. Děkujeme Vám za Vaši přízeň a pomoc.

Vánoce, vánoce přicházejí….

Až budete pořizovat vánoční dárky a napadne Vás dát někomu živé zvíře  – kočku, kotě, psa nebo štěně nebo křečka, potkana nebo papouška, myslete prosím na to, že zvíře není věc, neberte je jako hračky, které se za chvíli omrzí a můžete je zavřít do krabice.
 Myslete na to, že s Vámi budou několik let i pár desítek let. A že s Vámi budou sdílet Váš domov, v dobrém i zlém. A nebudou chápat, že na ně nemáte čas, že jsou stále sami doma. Nebudou chápat, proč už je tolik nehladíte, nemazlíte, proč jsou odstrčená. Ono si nevybralo Vás, to vy jste si vybrali je.
A myslete na to, že stejně jako Vy mohou být i zvířata nemocná, že mohou mít svá trápení, že zestárnou a budou potřebovat péči. A myslete i na to, že mohou zasáhnout hluboko do rodinného rozpočtu.
Myslet na to všechno než uděláte ten rozhodný krok nejen za sebe. Když darujete zvíře pod stromeček, rozhodujete tak především za někoho jiného. I k nám se dostává nejeden chlupáč, právě jako nevhodný dárek. Jako dárek, který omrzel, jako věc, která obtěžuje. A někdy nejde zavřít do krabice …

A tak na tohle všechno myslete, a pokud se rozhodnete pořídit si ,,živý“ dárek, tak at je Vaše rozhodnutí neměnné, trvalé a na celý život.
A my to Vám i Vašemu ,,dárku“ přejeme z celého srdce. 

Představte si kočku, při pohledu na níž i malé děti pláčou (ozkoušeno na vlastních dětech), která vydává zvuky jako temný stín z vaší noční můry, a když se o vás otře, máte pocit, že vás objímá půl roku nemytý bezdomovec.Tak takový je kocour Satan, kterého mám v koupelně od včerejšího večera. Je z Poděbrad, kde se prý už pár týdnů potuloval okolo skladů s chovatelskými potřebami. Včerejší vyšetření na veterině objasnilo to, proč tak hrozně smrdí i to, proč má stále zhruba na centimetr pootevřenou tlamu (jakoby vás chtěl každou vteřinou sežrat) – má zřejmě starší zlomeninu čelisti, která mu špičáky posunula tak, že se kříží a nemůže skousnout. Takže mu z huby stále kanou sliny, nemůže se čistit, jazyk má okoralý jak týden starý chleba, tlustá vrstva zubního kamene, svrab a blechy jsou už jen drobnosti. Ale nejhorší na tom je, jak je to hrozně milé a mazlivé zvíře! Ve sklopci házel zádíčka, u veterináře ducal hlavou a při koupání se ani nebránil. Je to totální miláček, místo vrnění chrčí jak z hororu, je prostě k smíchu a pláči zároveň. Má velikou hlavu statného kocoura, ale celý váží jen 2,5 kila. Ve čtvrtek jsme objednaní na předoperační vyšetření, protože rozhodně nevypadá nejmladší a s tím jak moc pije, ani ledviny asi nejsou v pořádku. Bude to zas běh na dlouhou trať s nejistým koncem, paráda. Přikládám fotky z koupání a veteriny, všimněte si barvy vody ve vaně na konci koupání..

 Dnes 20.11.2014 jdeme na další vyšetření na veterinu. Uvidíme, jak dopadnou a podle toho budeme vědět, co dál s ním. Ale zatím se má snad celkem dobře, kromě toho enormního pití a čůrání (skoro jistě kvůli ledvinám), se má celkem čile k světu, bezvadně papá a je VELMI kontaktní.

1

Dne 13.8 2014 jsme paní Janě Najmanové svěřily do péče zvíře kocoura Otíka (černý, krátkosrstý, ev.č. 0094) z našeho spolku Pozor kočka!. Řádně jsme sepsaly adopční smlouvu a všechny náležitosti. Vzhledem k velmi špatné komunikaci s dotyčnou paní, kdy nám několikrát odmítala sdělit jakékoli informace o zvířeti, neposkytla nám ani fotografie z nového domova, jsme se po cca dvou měsících od umístění, dne 9. 10. 2014, rozhodly k osobní kontrole výše jmenovaného zvířete dle odstavce c) adopční smlouvy.
Na místě jsme zjistily, že paní vlastní ještě asi osm psů a viděli jsme dalšího kocoura. 
Po několikaminutové vcelku nepříjemné konverzaci nám paní přinesla kocourka ukázat. Na první pohled byl velmi vystresovaný, bojácný, celý se klepal.  Byl ve velmi špatné fyzické kondici, hubený, dehydratovaný, v uších měl svrab a zcela bílé dásně, což svědčilo a špatné stravě.  Paní Najmanová nám nebyla schopna předložit očkovací průkaz kocoura, abychom zkontrolovaly, zda proběhla revakcinace proti kočičím chorobám, kterou nám při odběru kocoura slíbila provést.
Kocoura jsme proto paní Najmanové odebraly, pro nesplnění podmínek odstavce c) adopční smlouvy. Odebrané zvířete jsme obratem nechaly prohlédnout na veterinární klinice Poděbradská u MVDr. Jana Kňákala, který potvrdil podvýživu, ušní svrab a špatnou fyzickou kondici. Kocour měl ve svých 5 měsících pouhé 1,60 kg  – potvrzení přikládáme.
NA ZÁKLADĚ TĚCHTO SKUTEČNOSTÍ JSME SE ROZHODLY PODAT PODNĚT K PROŠETŘENÍ PODEZŘENÍ NA TÝRÁNÍ ZVÍŘAT. Jak jsme dopadly? Tak na to se kouknete sami. Čtěte od spoda :-(. Teprve po naší urgenci nám odepsali a ten den se jim vrátil i nedoručený dopis. Zvláštní, že všechna pošta do té doby chodila v pořádku. Renata se ještě snažila dotáhnout věc přes známou, ale bohužel marně. Dokud tam nebudou zvířata ležet polomrtvá nikdo nic neudělá. Smutné!!!!!!!!!!!!!

.. číst dál .. “Kauza OTÍK”

Minulý týden jsme navázaly spolupráci s Kavárnou kočičí v Křižíkově ulici v Praze 8.  První členkou party kočičáků bude naše Skořicea jak s píše na FC Kavárny kočičí – ,,neoficiálně nám testovala kavárnu pro všechny budoucí kočičí obyvatele. Všude se to samozřejmě muselo náležitě naválet, očuchat, prodrápat a prošmejdit. Přísnému kočičímu oku inspektorky nic neušlo. Nejvíce jí ale zaujaly naše výlohy. A to dokonce natolik, že už si na nich představovala, jak se vyvaluje v pelíšcích, které tam pro kočičky chystáme.”
A protože jsme menší spolek a tolik kočiček vhodných do kavárny nemáme, domluvily jsme se s Editou z Tlapek Mochov http://www.tlapkymochov.com/ a Pavlínou z Kočičího pohlazení (zatím mají jen FC stejného jména), že případně kavárenskou partu doplní kočičkami od nich. Tak se těšte!!!!!!!!!
Koukněte se na FC Kavárna kočičí.

1

Nás spolek se zapojil do velmi zajímavého projektu, respektive jsme zapojili své kočičí svěřence.
Nad nabídkou Antona ze Social Pointu jsme nejprve dlouze uvažovaly. Ale po prvním setkání a rozhovoru jsme kývly s radostí.
Social Point je místo, kde se mohou lidé setkávat, povídat si, seznamovat se či prostě jen příjemně trávit čas.
Je to kavárna, kde si můžete vychutnat kávu, čaj a sušenky nebo muffiny.
Je to místo, kam si můžete s sebou vzít notebook a pracovat na internetu.
Je to místo, kde si můžete stejně tak hrát stolní či elektronické hry jako sledovat filmy.
Je to místo, kde si mohou pohrát děti, zatímco maminky si dají kávu a mohou si v klidu popovídat.
A hlavně, je to místo, kde se můžete pomazlit s kočkami.

.. číst dál .. “Seznamte se s projektem Social Point!”