Rubrika: kočky a kocouři

Na sídlišti Prosek se toulalo mrňavé kotě. Sem tam dostalo něco do tlamky od hodných lidí.
K lidem ale nešlo, bálo se. Zima skoro na krku, kam by se podělo takové mrně.
Nikdo ji nehledá. Je to krásná, temperamentní šelmička, aktivní, ráda loví myšky, gumičky a pak si je přenáší v tlamičce. Určitě nebude trvat dlouho a bude aportovat jako pejsek .
Její počáteční plachost a ostražitost se pomalu ztrácí.
Miluje kuřecí řízky i kočičí pastičky, lízne si ráda i zakysané smetany.
Má krásné zbarvení kožíšku, vypadá jako malý gepard.
Žofinka čeká kousek od Klecan v dočasné péči tety Katky.
Určitě by uvítala kočičí společnost, je zvyklá na kočky.

Kdybych nepřišla k tetám, tak už asi běhám u Velké kočky a moje děti taky. Byla jsme děsně nemocná, velké a vleklé střevní potíže, trvali moc dlouho. Statečně jsem bojovala a starala se o moje miminka, která byla úplně malinkatá.
Ted už jsme v pořádku, ale já musím mít kvalitní papaní a granulky.

Já jsme máma tří uličníků Sebíka, Lucíka a Šimona. Naštěstí už jsou to uličníci poslední. A já jsem za to ráda. Dávám se teď do kupy, trochu mě trápí bříško a taky tetka, pořád se snaží mě hladit. A tak jí někdy dělám radost a trochu se nechám. A taky jí chodím vítat ke dveřím, aby neřekla no.

Ušinka Ouško je sice bez oušek, ale domov už může hledat. Je zdravá a moc mazlivá, nenáročná číča. Ouško jsme přijímaly k nám jen na kastraci s upozorněním, že má nějaké pokousané uši. Bohužel uši nejsou prokousané, ale dělají se na nich krvavé svědivé boláky, které si Ušinka Ouško pořád škrábe. Pravděpodobně Ouško o obě uši přijde. Bojíme se, aby to nebyly rakovinové zárodky. Kočičky co mají bílé uši na tohle trpí. Může za to sluníčko, které jim ouška spálí, to pak svědí a takhle to dopadá.
Uvidíme co pak doktor řekne. Takže Ouško zůstává u nás, venku by jí to nesvědčilo.

Když jsem sem přišel, byl jsem hubený s ránami na hlavě, asi od pokousání psem, nevím přesně a tety taky ne. Nebyl jsem žádný mazlík, spíš velký bojínek, ale za dobrou baštu jsem se nechal i pohladit. Teta Ivana říká, že jsme tak trochu ošklivé káčátko, a tak trochu víc děsné trdlo. A prý mám legrační hlavu. Mám pořád má stejný apetit a pořád se moc mazlit nechci.

Černý, hubený s ránami na hlavě, asi od pokousání psem, tak tokový byl Holík při přijmu.
Nebyl to žádný mazlík, spíš velký bojínek, ale za dobrou baštu se nechal i pohladit A tak netrvalo dlouho a Holík se mazlil a ducal tou svou legrační hlavičkou. Ted už je to kluk jak buk. Pořád má stejný apetit a pořád se chce mazlit. Kočičí společnost má rád, ale zvládl by být i jedináček.

Želvovinová Florentýnka byla odchycena v Hostivaři se svými 4 koťátky. Je to kočka krásná, povahou trochu svéráz, jamile se jí něco nelíbí dá to okamžitě patřičně najevo. Lidi má ráda, mazlí se, vrní, o chování v náručí zatím moc nestojí. Myslíme si, že by byla šťastná jako jediná kočka, která by s Vámi bydlela, nechala se hladit a hýčkat, ale zachovala si svou vlastní svobodu a prostor. Možná i jednu dospělou kočku by zvládla. Florentýnka je prostě želvovinová kočka a ty jsou povahově , nevíme proč občas zvláštní. Čeká na svou šanci v Klecanech.
Více foto na: https://pozkoc.rajce.idnes.cz/Florentynka_a_kotata/

Šogu se velmi zlepšila, je z ní mazlivá a milá kočka, ale přece jen bude potřebovat při přesunu velmi klidný a trpělivý přístup a docela určitě kočičího parťáka. U nás se neustále o někoho otírá, s někým sdílí pelíšek, misku a potřebuje někoho oducávat. Je štíhlá se srstí jako samet. Z a domek se zahrádkou s opravdu bezpečným výběhem ba byla ráda.
Jsem sice kočička, ale říkají mi Šoguna. Jsem třetí z bojovníků z Měchenic. Nechci, aby na mě nikdo sahal, to pak bojuju jako o život. Jsem tu prý šéfová, mám na povel Gejšu i Samuraje.
Začínáme si teda trochu zvykat, abych zase nelhala a s plným bříškem si budeme zvykat ještě líp. Nejraději bych bydlel s bráchou Samurajem někde v domku se zahrádkou. Abychom se nemuseli moc mazlit a mohli si lítat bezpečně po zahradě, po stromech a tak. Jako, že bychom u žili s Vámi nebo vlastně tak trochu vedle Vás? Myši chytat umíme.
Více fotek na : https://pozkoc.rajce.idnes.cz/Hleda_domov_-_Sogun%2C_Samuraj/

Já jsem velký bojovník, všech bojovníků. Drápky tasím rychle, prý jako samuraj meč. A tak se jmenuju Samuraj. Teta teda říkala, že až se budu mazlit  a vrnět, že to jméno nebude nic moc. Jenže, mazlit se a vrnět to já teda nebudu, teda určo ne teď, to ať si nikdo nemyslí. Moc si rozmyslím.
Nejraději bych bydlel se ségrou Šogunou někde v domku se zahrádkou. Abychom se nemuseli moc mazlit a mohli si lítat bezpečně po zahradě, po stromech a tak. Jako, že bychom u žili s Vámi nebo vlastně tak trochu vedle Vás? Myši chytat umíme.
Více fotek na : https://pozkoc.rajce.idnes.cz/Hleda_domov_-_Sogun%2C_Samuraj/

Já černá Babetka jsem mazlivá a přítulná. Ale nikdo mě nechce, protože mám takovou nemoc v tlamce, a tak mi paní doktorka musela všechny zoubky vytrhat. Hrozitánsky se mi ulevilo. Teta Katka mi na to dává nějaké léky, a tak je to dobrý. Ale nevím, jestli se mi to někdy spraví, nějaký vir prý budu mít napořád. Teta říká, že mě asi kvůli tomu nebude nikdo chtít. Sice hledám svoje super bydlení, ale zatím marně.

Babetka je už úplně nejvíc mazlivá kočička. Má rada pejsky i kočky i lidi. Bohužel se u Babetky prokázal virus calicivirozy a tak bude vhodná pouze k dospělé pravidelně očkované kočce nebo jako jedináček.
Pokud půjde bydlet jako jediná kočka v domácnosti musíte počítat s tím, že bude vyžadovat vetší pozornost a poňoukat Vás neustále ke hře. A také na návštěvy veterinární ordinace se připravte . Babetka musí být pod dohledem. Dočká se i tahle trochu komplikovanější kočička se zlatou povahou zaslouženého domova?
Více fotek na : https://pozkoc.rajce.idnes.cz/Hleda_domov_-_Babetka/

Jsem kocour Tlapka rád se mazlím, ale musí se na mě opatrně, protože se trochu lekám. Rád bych měl svůj gauč nebo postel a spoustu mazlení. Kočičí kamarád by mi prospěl, jsem společenský. Tety říkají, že jsem skvělý kocourek, že si mě každý musí zamilovat.
Tlapka je už zdravý jako buk. Mazlí se a hraje si a myslíme, že by byl moc rád za bezpečný domeček se zahrádkou, ale klidný gauč nebo postel a spoustu mazlení. Kočičí kamarád by mu prospěl, ale není podmínkou. Tlapička je celkem dost samostatný kocour.
Tlapička k nám přišel se zánět horních cest dýchacích. Ještě dobírá léky, dostává jitrocelový sirup a zvyká si na lidskou ruku a hlazení. Jde mu to moc dobře. Je to vděčný malý kluk, milý a přívětivý. Musíte si ho zamilovat.
Více foto na : https://pozkoc.rajce.idnes.cz/Hleda_domov_-_Tlapka/