Břéťa

Kocouří kostřička na čtyřech nožkách. Kožich plný všenek, v tlamě hotová apokalypsa, obrovská léze na jazyku, pár menších jako bonus. Prostě výstavní kaliciviróza. Chrčí jak staré pendlovky a z očí mu tečou potoky, že by s tím šlo zavlažovat zahradu. A teď ta nejlepší část. Tohle stvoření lásky má na rozdávání. Neustále se tulí, ducá hlavou, snaží se Vám nacpat do náruče a občas přidá i nevyžádané olíznutí. Což je sice dojemné a nás velmi těší, jen si člověk při tom říká, že ty všenky by si mohl nechat jako suvenýr pro někoho jiného a svěžím dechem také neoplývá.
Každopádně i přes ten jeho zbídačený stav je to . A tak si zase jednou říkáme, že i ten největší chudinka dokáže rozdávat radost po kýblech. Držte mu palce, ať se z téhle kocouří verze zombie brzy stane zase regulérní, chlupatý fešák. Říkáme mu Břéťa a přivezli ho hodní lidé z Beřkovic.