Když se nám ozvali z VAFO, potichu jsme si říkaly, že to zní až moc hezky na to, aby to byla pravda. Ne proto, že bychom nechtěly věřit, ale proto, že už jsme si zvykly moc nepočítat s tím, že se podobné věci opravdu dotáhnou. Jenže tentokrát to bylo jiné. Kočky v klecanské ubikaci jsou ubytované ve dvou unimobuňkách. Jedna z nich byla v horším stavu. Společně jsme řešili, co s tím. Psali jsme si, volali, posílali fotky a hledali řešení, které bude dávat smysl dlouhodobě. A VAFO se rozhodlo udělat něco, co nás úplně zaskočilo. Místo oprav koupit buňku celou novou. A pak jednoho dne přijeli. S novou buňkou místo té staré. A během dvou mrazivých dnů se z toho stala velká akce. Makalo se od rána do večera. Malovalo, vrtalo, nosilo, skládalo. Pelíšky, škrabadla, všechno vlastníma rukama. Byli jsme u toho a víme, kolik to všechno dalo práce. Když jsme si Jedničku přebírali, nešlo udržet city na uzdě. Slzy nám tekly, protože tohle nebyla jen nová buňka. Nazvali jsme to ,,Jak se staví kočičí sen”. 
A když se podíváme na kočky, jak spí v pelíšcích, hrají si a jsou v teple, jsme za tuto pomoc fakt neskutečně vděčné. Děkujeme VAFO a jejich zaměstnancům z celého srdce. Děkujeme! https://www.vafo.com/
Tohle je pomoc, na kterou se nezapomíná.
