Karel

Karlík je ze tří sourozenců nejplašší. S lidmi zatím vůbec nekamarádí. I když se snažíme Karel mazlení pořád odmítá. Jakmile se přiblížíme uteče. Je to mladý, který si hledá své místo ve světě. Kočky i psi mu nevadí, ale lidem zatím úplně nedůvěřuje. Sleduje je svýma krásnýma očima, jako by se pořád ptal: „Můžu ti věřit?“ Největší kontakt s člověkem? Tření o nohy při podávání jídla. Občas se u toho nechá i pohladit – ale všechno je to opatrné, pomalé, po jeho. Věříme ale, že až zjistí, že láska od člověka může být fajn, jednoho dne se z něj stane věrný parťák. Jak dlouho to potrvá? Půl roku? Rok? Možná. Ale za tu šanci to stojí .Najde se někdo, kdo dá domov tomuhle srandovnímu plašánkovi? Někdo, kdo ho nechá být tím, kým je – a počká si, až sám přijde pro pohlazení?