Víme, že smrt patří k životu, a přesto se s ní tak těžko smiřuje. Včera odešel kocourek Mazlík, velký bojovník, který od mimina měl neustále zdravotní problémy. Když jsme jeden vyřešily, druhý se objevil.Vir calicivirozy, velkou kaudální stomatitidu, přechodné problémy s močovým měchýřem, neustále trvají cí rýmu, a nakonec ještě virus v dýchacích cestách, načaté ledviny. Mazlíček byl jednou nahoře, jednou dole. Dělaly jsme co jsme mohly. Jak napsala teta Markétka. Držely jsme ho na provázku jako draka a on chtěl lítat jako balónek. Tak leť balónku, víme, že je to tak dobře, ale přesto je to pro nás těžké. Posíláme ti velkou pusu a tetě Míle hodně sil.
| Pohlaví: | kocour |
| Narození: | cca konec srpna 2017 |
| Stav: | 2x očkovaný, kastrovaný,odblešený, odčervený |
| Vhodná: | do bytu |
| Povaha: | plašší,spíš do klidné domácnosti k další kočce |
| Depozitum: | Katka – Knovíz |
| Kontakt: | Ivana-kocky@email.cz, 603 800 338 |
Historie:
2020-2022
S Mazlíkem je to jak na houpačce, jednou lépe, pak zase hůř.
Tety už jsou ze mě nějaké zoufalé. Nevím přesně co to je, ale jestli je to takovýto, jak dělá teta Katka:,, Ach jo co s tebou ty kluku, ach jo. „Tak to je děs. Snažím se uzdravit.
Jsem kocour urostlý a ztepilý jako smrk. Svalnaté tělo a mrštnost v každém pohybu. A jmenuju se MAZLÍK… to je děs. M.A.Z.L.Í.K. Nechápu, kdo tohle jméno (teto Jano) mohl dát mě panu KOCOUROVI. Kdybych se jmenoval Rambo nebo Stallone, tak to je jméno hodné kocoura. No, a aby to bylo fakt na pováženou, tak to ještě, abyste věděli, žádný mazlík nejsem. Lidi moc nemusím, jsem spíše obezřetnější. Teda, abych Vás zase nehoupal, teta Katka mě pomazlit může i trochu pochovat. Tý teda mazlíka udělám. Ale nikomu jinému ne. Zatím. Rád bych bydlel ve svém, to jo, ale když já tak nemám rád přesuny. Letos jsem hodně marodil, nejdřív močové cesty a pak zase zuby a dásně.
2019 : Mazlík se od loňska moc nezměnil, je to stále opatrnější kocourek, ale už se nechá pohladit i v náručí vydrží chvilku, ale jak jsme psaly, při přesunu se asi zase trošku vrátí zpátky . Mazlíka už nenabízíme ven, celou dobu co je u nás nevystrčil svůj černý nosík ven. Nehrne se ani ke dveřím či k oknu. Určitě by ocenil dalšího kočičího kamaráda, bude rád za pozornost a hlazení a pokud se mu všeho bude dostával velkou měrou, bude to mazlivý kocour. Je u nás už dlouho , najde se někdo odvážný? Někdo, komu by zpočátku Mazlíkova netykavost nevadila a později ocenil velké černého kocoura na klíně?
červenec 2018: Mazlík už se mazlí, válí se v posteli , nastavuje bříško, vrní, přede. Co ale nemá, rád jsou přesuny. To se nám potom vrátí o pár týdnů zpátky a čeká schovaný pod gaučem než se zase osmělí a pochopí , že mi nic zlého nehrozí. Bude potřebovat trpělivost, pomalý, klidný přístup a pak bude spokojený. Rád vyběhne na zahrádku v bezpečí, bez rušné ulice. Další kočky vítány.
duben 2018: Mazlík už začíná být opravdu Mazlík. K depozitní tetě Janě už přibíhá sám a nechá se pohladit a podrbat na hlavičce. V noci se k ní tulí v posteli a vrní a přede a vrní a přede…. Nebo obráceně? Snad už tedy chlupatý Mazel poznal, že to mazlení, podle kterého se jmenuje, není k zahození. Snad nu to vydrží. Do nového domova by rád se svou sestřičkou Uzlinkou nebo alespoň k nějakému kamarádovi, který by mu pomohl s počátečním strachem z nového prostředí. Bude potřebovat trpělivost a klidný, pomalý přístup. A Mazlík bude super mazlík.
Mazlíček je kocourek zatím jen podle jména, protože opravdovému mazlení ještě pořád moc nedá. Ale uvidíte , když budete trpěliví MAZLÍK bude určitě mazlík. Zkuste to.
Letos se nám sešlo hodně, jak se mezi depozitními tetami říká, nekontaktních koťat:-). Ani tenhle Mazlík a jeho sestřička Uzlinka nejsou vyjímkou. Mazlík je bojínek a strašpytel. pořád se schovává za Uzlinku místo toho, aby jí jako pořádný chlap a brácha dodal odvahy. Je schovaný v boudičce a ven se odváží jen v noci, aby obhlídnul misky a trošku se protáhnul. Jo a vlastně jestě když nikdo není doma, to asi umí pěkně řádit Mazlíček jeden.