Lucík

Lucík je velmi krásný kocour. Bohužel je maličko bojácný a zatím se bojí i pohlazení od tety.
Přijel jsem k vám až z dalekého Harrachova, bydlel jsem tam v rozpadlém domě. Bydlelo nás tam víc. Hladit se nechám, ale jsem opatrný. Teta si se mnou hraje, protože mě to baví, a protože jsem sotva odrostlé kotě. Teď mě trochu pořád bolí břicho, tak prosím o dietní granulky, ty jediné já papkám. Když by mi nepomohly, budu muset zase k panu doktorovi. Doufám, že všechno dobře dopadne a já budu spokojený kočičí kluk.