Dneska budu psát o našich marodech. Bude to trochu delší čtení. Ono to totiž vypadá, že žádné nemáme. Ale opak je pravdou. Máme jich asi milion. Když se podíváte na náš transparentní učet za poslední tři měsíce jsme na veterinách nechali skoro 55 000,-Kč.
Horší, ale je, že někteří z nich nikdy nebudou mít svůj vlastní domov a zůstanou u nás.
Nemyslíme, že by u nás byli tihle kočičáci nešťastní, ale určitě by je potěšilo mít ruce na mazlení jen pro sebe, nemuset se dělit o misky a pelíšky.
Minulý týden jsme na veterinách trávily skoro každé odpoledne. Ono dorazit s 5, 6, 7 kočkami najednou zabere dost času.
V depozitech máme knihu zdravotních záznamů, ale poslední týden už si píšeme itineráře zvlášť na papíry, abychom to neopletly a každý dostal, co má. Abychom nepopletly antibiotika, probiotika, mastičky s kortikoidy s těmi bez kortikoidů, sirupy na střevní potíže se sirupy na kašel.
Aby Kristián dostal granule na ledviny, a ne gastro na bříška. Abychom dávky Depomedrolu pro Kristiána nepopletly s dávkami pro Mazla.
Desinfekce teče proudem. Peníze z učtu mizí rychlostí blesku. A konec marodů zatím v nedohlednu.
Nejdéle marodící kočka u nás je určitě černý Mazlík. Jeho peripetie se zuby, kaudální stomatitidou, záněty močáku, a virem calicivirozy, který roznáší, se datují už někdy na začátek loňského roku, možná ještě dřív. Ted je stabilizovaný, bere léky a čeká na konečnou extrakci zbylých zoubků.
Bydlí u tety Míly v Klecanech jako kocour jedináček. Mazlíkovi to vzhledem k jeho plašší povaze velmi vyhovuje a taky je pod stálým dohledem.
Další dlouhodobý marod je Kristián. Stařičký a podobnými problémy jako Mazel, špatné zuby, kaudální stomatitida a při poslední kontrole i začínající selhávání ledvin. Stěry z krku naštěstí nepotvrdily žádný nádor ani jiné útvary. I Kristián bude doživotně na lécích a ledvinové dietě.
Babetka je další s problémovými zuby, další s virem calicivirozy a další s kaudální stomatitidou. Letos máme se zuby fakt problém. Ač odrostlé kotě ani jí se tyhle problémy nevyhnuly.
Dnes 20.9. podstupuje extrakci zoubku na levé straně. Tu má horší.
A Malý Bobeš sotva jsme ho luply do inzerce si pořídil střevní problémek, nechutenství. Polehával, nehrnul se k jídlu, což u Bobeše není normální. Píchanec, dietka a sirup a Bobešek vypadá jako nový.
26.7. jsme přijímali mouratou kostřičku Tabletku. Vážila jen 1,60 kg, ležela uprostřed silnice u jedné vesnice a nebýt paní Judity, už by nebyla. Stará nemocná, pravděpodobně s chronickým problémem.
S Tabletkou je taky potíž, měla obrovský zánět nosních dutin, hlavičku nateklou, zakalené oči, chrkalo v ní jak ve starých pendlovkách.
Pan doktor už je z ní trochu nesvůj. Přes již několikátá antibiotika, podávání podpůrných prostředků na imunitu, jitrocelového sirupu, mastiček, kapek a já nevím čeho všeho, se Tabletka lepší jen velmi pomalu.
Ale má obrovskou chuť k životu, miluje jídlo a mazlila by se od rána do večera. Je už dlouho v karanténním boxu, je nám jí moc líto, ale nedá se nic dělat. Nudle z ní totiž lítají na metry, stále pčíká a prská.
A přibrala má už 2,20 kg😊.
Bílomouratí Puntíci z Bajkalské mají zase dlouhodobě léčené oči. Vystřídaly jsme už plno mastiček, kapek odvarů z bylin a očka se lepší jen opravdu hodně pomalu. Čmelda a Brunda jsou, ale kluci stateční a bojují, chutná jim, blbinky a neplechy umí taky dobře.
Poslední mastička začíná zabírat. Snad už jdeme do finále😊.
Dominika máma na plný úvazek. Přijímali jsme jí 30.7. s 6 čerstvě narozenými koťaty a s velkými střevními problémy. Testy vyloučily panleukopenii, mourinka dostala jméno Dominika a začal boj.
Čistění klece několikrát za den je nic proti tomu, když musíte čistit i pidi koťata, která se bohužel drží u mamky, a tudíž se neustále povalují ve výkalech, jak mamina nestíhá dobíhat záchodek. Jsou mokrá a špinavá. A když tohle všechno překonáte, koťata začínají vypadat jako koťata, a ne jako mokré myši, mamina má sice břicho jako vačice, ale úporný průjem ustoupil, šup a je tu další vlna potíží tentokrát u koťat. Průjem, tekoucí oči, teplotka. Antibiotika, Procox, bylinky, mastičky a zase celé dokola. Bohužel maličký Dexík nám odešel. Večerní vyjížďka na veterinu byla marná. Ale ostatní to zvládli.
Kladenka z Kladna je sotva 3 ½ měsíční slečna. Hubená, slepené oči, bříško jako balon, chycené průdušky.
Tááákže zase antibiotika, zase sirupky a zase kapky a mastičky.
Podzimní virozka skolila 5 Montíků a Frankyho s Frederikou. Přidal se k nim Holík ačkoli se nikdy neviděli. Jak začne jeden, jedou v tom všichni. A kolotoč antibiotik, kapiček, mastiček se točí.
Přijmeme kočku na kastraci s upozorněním, že má prokousané uši, protože se asi pere. Nene uši nejsou prokousané, na uších se tvoří rány, které se nehojí, bílé uši koček na to trpí, může za to i sluníčko. A taky kočka sama, drbe si svědící obr strup a tak vlastně ránu pořád a pořád otvírá a zvětšuje. Bohužel jiná možnost než amputace uší není. Přes podávání antibiotik a snahy kočce, která je z venku, vykulená a poloplachá mazat uši mastičkou, se uši nelepší. Vypuštění ven je bez šance. Tak vítej mezi pozorkočky Ouško.
Operaci oušek plánujeme na další týden.
Možná Vás napadne, proč se vlastně tolik honíme, proč ty těžké případy s nemocemi na celý život, neduživá koťata, staré kočky nenecháme raději uspat. Bylo by to lepší pro obě strany.
A bylo by to lepší? My říkáme ne, nebylo. Každá kočka, která k nám přijde dostane svou šanci na život a my pro to uděláme maximum. I za cenu desítek hodin na veterine, stovkám projetých kilometrů, desítkám probrečených nocí a nekonečnému strachu z toho jak to dopadne.
Odměnou je nám potom pohled do vděčných a nekonečně hlubokých kočičích očí. My se nevzdáváme!
A pokud byste nám chtěli pomoci, budeme rády i za sebemenší příspěvek na naše marody. Každá kačka se počítá.
Číslo našeho transparentního účtu je 2800491775/2010 – do poznámky napište marodi nebo zadejte var.symbol 77777. Pro štěstí.
Děkujeme Vám!