Dnes 6.9. 2016 odešel do kočičího nebíčka i Fanfulínek, Přežil sestřičku o jeden den. Ani jeho tělíčko už nezvládlo nápor neustále se opakujících viroz. Budeš nám chybět ….
Strašidýlková koťata o jejichž křehké kočičí živůtky jsme bojovaly přes týden už lumpačí, rostou a zaměstnala by regiment. Sotva slyší, že se něco šustně, piští a dožadují se pozornosti. Bohužel nemám tři ruce, ani čtyři ruce a tak nakrmit tři koťata je trochu peklo.
Než se Bubetka trochu přisaje k lahvičce, Fanfulínek mi vyleze až za krk, kde zatne drápky a piští, Smítko mezitím hravě odstrčí Bubetku, která začne zmateně pobíhat a strašně nadává. Smítko pak s přehledem vdechne půl lahvičky mléka. Škoda , že to nemůžu natočit, je to opravdu peklo:-).
Bubetka je mramorka, maličká, upovídaná, trošku křivonožka:-). Musí si otáčet, aby stačila na své dva brášky. Nic jim ,ale nedá zadarmo.
Fanfulínek je drak. Lítá a pořád někoho pere. Honí míček a zakusuje myšku plyšku.
Smítko je největší, vrnivé štěstíčko. Je o něco klidnější, prostě takový starší bráška. Ale i on si rád hraje a lumpačí, pozadu nezůstává.
Je to prostě trojka k pohledání tyhle staršidláci.
Více fotek na : http://pozkoc.rajce.idnes.cz/Fanfulinek%2C_Bubetka_a_Smitko/